Skoro půlka léta za námi a tak se s mamkou vydáváme do cestovní kanceláře a vybíráme zaslouženou dovolenou. Procházíme především last minute zájezdy a osloví nás Itálie, přesněji oblast Kalábrie, jih Itálie. A tak jsme se rozhodly a den na to odcestovaly do oblasti Capo Vaticano, Kalábrie. Zájezd jsme měly na 12 dní, proto jsme měly šanci pořádně si odpočinout, utéct stereotypu velkoměsta a jednoduše vypnout.
První dny jsme strávily odpočinkem, tudiž především na pláži. Náš hotel se rozprostíral na překrásném pobřeží s pláží, kterou navštěvovali místní nebo lidé ubytovaní v hotelu. Cítila jsem se jako v ráji, opravdu.
Naším druhým celodenním výletem se stal výlet na vedlejší ostrov Itálie, Sicílie. Navštívily jsme městečko Messina a hned poté o něco větší město Taormina. I zde jsme spatřily nespočet krásných domů, kostelů a obchůdků plných tradiční keramiky, zemědělských plodin a místního koření. V den, který jsme jely bylo neskutečné horko a tak jsem ochutnala celkem tři zrmzliny. Všechny byly naprosto výborné!
Výlet na Sicílii se mi velice líbil, avšak pláž na které jsme byly my, v Kalábrii, se ničemu v této oblasti nevyrovnala. Ve městech bylo šílené horko, zatímco u mořského pobřeží vál chladný vánek. Z obou dvou měst mě více uchvátila Taormina, jelikož jsme zde měly šanci strávit více času a poznat ji. Avšak my jsme s mamkou pro tentokrát přijely doopravdy za odpočinkem a tak jsme zbytek našich dnů strávily "válením se" na pláži a světe div se, dovolená nám uběhla jakobychom ani nemrkly.
Dny v Itálii byly krásné, řekla bych přímo ráj, na který jsem se těšila celý rok. S mamkou jsme už obě potřebovaly načerpat novou energii, spoustu sil před stěhováním, které právě zažíváme.
A jaký je tedy vlastně můj názor na Kalábrii?
To, co se mi zde opravdu líbilo bylo jak jinak než moře. Nebylo ani moc teplé ani studené, bylo dokonalé. Voda byla průzračná a člověk v ní dokázal trávit hodiny a to doslova. Jeden den jsem strávila ve vodě téměř tři hodiny, jelikož jsem se potápěla nemohla se nabažit podmořského světa.
Jídlo. Ach, jídlo. Teď na něj vzpomínám a je mi až do pláče, jak moc je v Itálii dobré jídlo a jak skvěle v hotelu, kde jsme s mamkou bydlely, vařili. Všechny ty druhy těstovin, mořské plody, maso, domácí rajčata, okůrky a ta cibule.. V životě jsem nesnědla tolik cibule za 12 dní. Nad jídlem se opravdu rozplývám až doteď, co bych dala za to, mít takové suroviny i v Čechách.
Lidé. Když si vybavuji, jak nás vezl řidič taxíku do městečka Tropea, musím se smát, Byl to velice milý můž ve slušných letech, avšak s neobyčejným smyslem pro humor. Nehledě na to, že on mluvil pouze Italsky a my anglicky, dokázali jsme najít společnou řeč. Řeknu vám, byla to ta nejzábavnější cesta taxíkem v mém životě! Bůh žehnej tak milým a vtipným lidem plných života.
Místní číšníci z hotelu. Také velice milí Italové, mladí kluci, o trochu starší než jsem byla já. I přes jejich lámanou angličtinu jsme si rozuměli. Oni za mnou přišli z ničeho nic a začali si se mnou povídat, bylo to tak hezké! Povídali mi o sobě, odkud jsou a zajímali se odkud jsem zase já, byla to několika-minutová milá konverzace.
Avšak najde se pár věcí, které se mi zrovna moc nelíbily.
Odpadky. Nevím sice, jak moc Itálie recykluje, zda-li vůbec recykluje, protože pokaždé když jsme s mamkou vyjely na výlet, skoro všude se válely nějaké odpadky. Je mi líto, když lidé nerespektují ani vlastní přírodu. Jak potom chtějí respektovat sami sebe?
A ještě malá výtka vůči hotelu, kde jsme se s mamkou ubytovaly. Všechny národnosti museli mít jinak barevný náramek a proto když jste byli z česka (jako jsme byly my), nedostávalo se nám tolik pozornosti jako například samotným Italům nebo třeba Němcům. Dokonce jsme s mamkou spozorovaly, že se lidem z česka a slovenska dávají horší pokoje než ostatním návštěvníkům hotelu, (my jsme však měly docela štěstí, bydlely jsme nedaleko u moře). Přišlo mi to jako nějaký druh diskriminace, ale možná je to tak pro ně přehlednější, kdo ví..
První dny jsme strávily odpočinkem, tudiž především na pláži. Náš hotel se rozprostíral na překrásném pobřeží s pláží, kterou navštěvovali místní nebo lidé ubytovaní v hotelu. Cítila jsem se jako v ráji, opravdu.
Západy slunce, které se ničemu nevyrovnají
7:35, krásno
Před bouří
Poklady
Po pár dnech strávených především čtením, jezením a koupáním (v máminém případě i opalováním) jsme se vydaly do blízkého městečka Tropea, které nás uchvátilo starými domy, které stály na veliké skále. Obchody se zde pyšnily svými výrobky z keramiky, domácí cibulí nebo paprikami, jsou to nejvíce typické kalabrijské zemědělské plodiny.
Překrásné katolické kostely
Místní kalabrijská červená cibule
Domy stojící na skále
Ta nejdůležitější
Malebné krajiny Kalábrie
Milované moře
Krásné balkónky s květinami
–––––––––
Naším druhým celodenním výletem se stal výlet na vedlejší ostrov Itálie, Sicílie. Navštívily jsme městečko Messina a hned poté o něco větší město Taormina. I zde jsme spatřily nespočet krásných domů, kostelů a obchůdků plných tradiční keramiky, zemědělských plodin a místního koření. V den, který jsme jely bylo neskutečné horko a tak jsem ochutnala celkem tři zrmzliny. Všechny byly naprosto výborné!
Sicílie
Náměstí v Messině
Překrásný kostel v samotném srdci Messiny
___
Taormina plná těch nejrůznějších lidí
Nezapomenutelné výhledy
Trhy plné šťavnatého ovoce
Katolické kostely všude kolem
Výlet na Sicílii se mi velice líbil, avšak pláž na které jsme byly my, v Kalábrii, se ničemu v této oblasti nevyrovnala. Ve městech bylo šílené horko, zatímco u mořského pobřeží vál chladný vánek. Z obou dvou měst mě více uchvátila Taormina, jelikož jsme zde měly šanci strávit více času a poznat ji. Avšak my jsme s mamkou pro tentokrát přijely doopravdy za odpočinkem a tak jsme zbytek našich dnů strávily "válením se" na pláži a světe div se, dovolená nám uběhla jakobychom ani nemrkly.
_______
S mamkou jsme byly v Itálii až do druhého srpna a proto jsme zde oslavily i její narozeniny. Vlastně nebyla to ani oslava, spíš den na dovolené jako každý jiný. Ale já si pro ni připravila menší dárek a to, že jsem ji nafotila, (ikdyž to dělám často i bez narozenin, hehe).
Komplex, kde jsme s mamkou bydlely. Krásný hotel
_______
Dny v Itálii byly krásné, řekla bych přímo ráj, na který jsem se těšila celý rok. S mamkou jsme už obě potřebovaly načerpat novou energii, spoustu sil před stěhováním, které právě zažíváme.
A jaký je tedy vlastně můj názor na Kalábrii?
To, co se mi zde opravdu líbilo bylo jak jinak než moře. Nebylo ani moc teplé ani studené, bylo dokonalé. Voda byla průzračná a člověk v ní dokázal trávit hodiny a to doslova. Jeden den jsem strávila ve vodě téměř tři hodiny, jelikož jsem se potápěla nemohla se nabažit podmořského světa.
Jídlo. Ach, jídlo. Teď na něj vzpomínám a je mi až do pláče, jak moc je v Itálii dobré jídlo a jak skvěle v hotelu, kde jsme s mamkou bydlely, vařili. Všechny ty druhy těstovin, mořské plody, maso, domácí rajčata, okůrky a ta cibule.. V životě jsem nesnědla tolik cibule za 12 dní. Nad jídlem se opravdu rozplývám až doteď, co bych dala za to, mít takové suroviny i v Čechách.
Lidé. Když si vybavuji, jak nás vezl řidič taxíku do městečka Tropea, musím se smát, Byl to velice milý můž ve slušných letech, avšak s neobyčejným smyslem pro humor. Nehledě na to, že on mluvil pouze Italsky a my anglicky, dokázali jsme najít společnou řeč. Řeknu vám, byla to ta nejzábavnější cesta taxíkem v mém životě! Bůh žehnej tak milým a vtipným lidem plných života.
Místní číšníci z hotelu. Také velice milí Italové, mladí kluci, o trochu starší než jsem byla já. I přes jejich lámanou angličtinu jsme si rozuměli. Oni za mnou přišli z ničeho nic a začali si se mnou povídat, bylo to tak hezké! Povídali mi o sobě, odkud jsou a zajímali se odkud jsem zase já, byla to několika-minutová milá konverzace.
Avšak najde se pár věcí, které se mi zrovna moc nelíbily.
Odpadky. Nevím sice, jak moc Itálie recykluje, zda-li vůbec recykluje, protože pokaždé když jsme s mamkou vyjely na výlet, skoro všude se válely nějaké odpadky. Je mi líto, když lidé nerespektují ani vlastní přírodu. Jak potom chtějí respektovat sami sebe?
A ještě malá výtka vůči hotelu, kde jsme se s mamkou ubytovaly. Všechny národnosti museli mít jinak barevný náramek a proto když jste byli z česka (jako jsme byly my), nedostávalo se nám tolik pozornosti jako například samotným Italům nebo třeba Němcům. Dokonce jsme s mamkou spozorovaly, že se lidem z česka a slovenska dávají horší pokoje než ostatním návštěvníkům hotelu, (my jsme však měly docela štěstí, bydlely jsme nedaleko u moře). Přišlo mi to jako nějaký druh diskriminace, ale možná je to tak pro ně přehlednější, kdo ví..
______
Kalábrie je pro Italy něco jako Karibik, je to místo, kam odjíždí spoustu lidí na dovolenou. Dny zde byly krásné, plné odpočinku, klidu a absolutně bez stresu. S radostí bych se vrátila
Neexistuje nic krásnějšího, než zapadající slunce nad mořem.
________
A to by bylo vše z mého letního poznávání Kalábrie. Snad jsem vás alespoň trochu seznámila s touto oblastí. Užívejte si posledních dnů prázdnin co jen to jde
U moře jsem nejšťastnějším člověkem.