Za okny už slyším petardy, z obýváku zní tichá Jazzová hudba, všichni se pomalu připravují k večeru. Je to tu, Nový rok. Upřímně se mi tomu nechce ani věřit. Jakoby to bylo včera co jsme slavili Nový rok 2015 a už zítra se probudíme v Novém roce 2016.
Čas neskutečně běží až z toho mám smíšené pocity. Rok 2015 byl pro mě plný změn. Nemůžu ho zařadit mezi ty nejlepší, ale ani mezi nejhorší. Už od začátku tohoto roku mi vše připadalo jako na horské dráze, jednou dole, jednou nahoře. Prožila jsem spoustu vzestupů a pádů. Našla jsem nové přátele, ale také jsem jich několik ztratila, nebo-li spíše oni sami odešli z mého života. Ale to už je osud, na který já se spoléhám. Všechno je tak, jak má být a já tomu nijak bránit nebudu.
Za tento rok si určitě odnáším spoustu nových životních poznatků, pocitů, chyb, které se budu snažit neopakovat. Na konci každého roku si shrnuji co všechno jsem prožila, co jsem změnila, jaká předsevzetí jsem splnila či naopak.
- Přála jsem si přestoupit na jinou školu, avšak nezvali mě kvůli známce z matematiky, to vede k tomu, že jsem se snažila mít lepší známky. Za ty roky mi došlo, že jsem anti-matematický talent a na konci roku jsem (bohužel-bohudík?) prolezla se čtyřkou
- Začala jsem cvičit pravidelně Jógu, za což jsem nesmírně šťastná, všem vám Jógu mohu jen doporučit!
- Omezit sladké. S mými atopyckými exémy a vyrážkami jsem vyřadila ze svého jídelníčku sladké. Čaje jsem občas sladila cukrem, dnes jen lžička medu nebo je piji neslazené. Jako milovník čokolády pro mě omezení sladkého nebylo (doposud není) jednoduché a občas si nějakou tu čokoládu dám. Většinou si ale raději dávám ovoce, nebo celozrnou tyčinku.
- Být pozitivní. Říká se to snadno, ale v praxi to není tak jednoduché. Pro mě byly podzimní měsíce tím největším zlomem tohoto roku, z kterého jsem se postupně vzpamatovala, ale přesto na mě tato nálada často doléhala. Škola, rodinné problémy.. Díky hudbě, knihám, józe a těm nejbližším lidem jsem se vždy zpátky postavila na nohy.
-Být samostatná. V létě tohoto roku jsem odjela do USA, (o kterém jsem také psala článek), byly to sice pouhé tři týdny, avšak mě to tak ani nepřišlo. Sama jsem si dohlížela na letenky, sama jsem vše zařizovala a v každé situaci jsem musela spoléhat pouze na sebe. Myslím, že tento pobyt mi dal opravdu mnoho.
-Více číst a tvořit. Myslím, že toto předsevzetí jsem splnila skvěle. Celé prázdniny něco kreslím, maluji a nebo si jednoduše čtu, (určitě mám v plánu na blog napsat mé nejoblíbenější/nejzajímavější knihy z mého pohledu).
-Zůstat sama sebou. Není to ani předsevzetí, spíše jen taková přípomínka, abych se neměnila kvůli ostatním. Abych zůstala sama sebou, naslouchala sama sobě. Myslím, že to dodržuji a vždy dodržovat budu.
A tento rok? Myslím, že má predsevzetí se od sebe moc neliší, ale přesto napíši pár bodů, které si přeji splnit.
- Věnovat se naplno tomu, co mě baví. A to se opět pojí s přestupem na jinou školu. Může to znít opravdu bláznivě, další rok na gymnáziu a další pokus/ snaha o to přestoupit pryč. Tento rok mi však došlo, co mě doopravdy baví, čemu bych se chtěla věnovat. V mém životě tím je fotografie, umělecká tvorba. Vše spojené s výtvarným oborem. Pokud mě sledujete na instagramu či snapchatu, určitě ste si všimli, že neustále něco fotím, či kreslím. Přeju si proto přestoupit na střední školu grafickou a v lednu mě čekají zkoušky. Tentokrát to však beru více v klidu, pokud se nedostanu je to osud a s tím nic nezměním. Pokud ano, budu jen ráda.
-Nechat minulost minulostí a netáhnout jí za sebou. Tuto větu může každý pochopit trochu jinak. Já ji mám spojenou rodinnými problémy, od kterých bych se chtěla navždy odpoutat, (to bych však více nerozebírala).
-Chodit pravidelně plavat. I přesto, že 2x týdně cvičím Jógu, chtěla bych pravidelně plavat, jelikož od doby co jsem nechala tenis (kvůli bolavé kyčli) nemám žádný opravdu pohybový sport. Nepočítaje mého občasného běhání, z kterého nemám tu největší radost.
-Trávit více času s blízkými lidmi. Poslední dobou mi přijde, že své blízké vídám opravdu málo. Mimo prázdniny, které máme se doma sotva míjíme a to mě velice mrzí. A i své nejbližší přátele nevídím tolik co dříve. Snad tento rok nebude tak hektický.
-Podnikat spontánní výlety. Chtěla bych jentak zabalit tašku, foťák a odjet jentak do přírody, do české překrásné přírody, kterou tak moc miluji. Jediným problémem je, že se mnou vždy jezdí má mamka a ostatní buť nechtějí nebo nemají čas. Tak snad příští rok najdu parťáka na výlety (!)
-A nakonce mé největší přání, být šťastná. Chci, abych byla jednoduše šťastná. Nepotřebuji ke štěstní hodně, jen svoji rodinu a blízké. Abychom byli zdraví, šťastní a dělali to co nás každého naplňuje. Doufám, že bratrovi vyjde vysoká škola v USA a mamka našla práci, kterou hledá..
- Věnovat se naplno tomu, co mě baví. A to se opět pojí s přestupem na jinou školu. Může to znít opravdu bláznivě, další rok na gymnáziu a další pokus/ snaha o to přestoupit pryč. Tento rok mi však došlo, co mě doopravdy baví, čemu bych se chtěla věnovat. V mém životě tím je fotografie, umělecká tvorba. Vše spojené s výtvarným oborem. Pokud mě sledujete na instagramu či snapchatu, určitě ste si všimli, že neustále něco fotím, či kreslím. Přeju si proto přestoupit na střední školu grafickou a v lednu mě čekají zkoušky. Tentokrát to však beru více v klidu, pokud se nedostanu je to osud a s tím nic nezměním. Pokud ano, budu jen ráda.
-Nechat minulost minulostí a netáhnout jí za sebou. Tuto větu může každý pochopit trochu jinak. Já ji mám spojenou rodinnými problémy, od kterých bych se chtěla navždy odpoutat, (to bych však více nerozebírala).
-Chodit pravidelně plavat. I přesto, že 2x týdně cvičím Jógu, chtěla bych pravidelně plavat, jelikož od doby co jsem nechala tenis (kvůli bolavé kyčli) nemám žádný opravdu pohybový sport. Nepočítaje mého občasného běhání, z kterého nemám tu největší radost.
-Trávit více času s blízkými lidmi. Poslední dobou mi přijde, že své blízké vídám opravdu málo. Mimo prázdniny, které máme se doma sotva míjíme a to mě velice mrzí. A i své nejbližší přátele nevídím tolik co dříve. Snad tento rok nebude tak hektický.
-Podnikat spontánní výlety. Chtěla bych jentak zabalit tašku, foťák a odjet jentak do přírody, do české překrásné přírody, kterou tak moc miluji. Jediným problémem je, že se mnou vždy jezdí má mamka a ostatní buť nechtějí nebo nemají čas. Tak snad příští rok najdu parťáka na výlety (!)
-A nakonce mé největší přání, být šťastná. Chci, abych byla jednoduše šťastná. Nepotřebuji ke štěstní hodně, jen svoji rodinu a blízké. Abychom byli zdraví, šťastní a dělali to co nás každého naplňuje. Doufám, že bratrovi vyjde vysoká škola v USA a mamka našla práci, kterou hledá..
A to by bylo asi vše. Snad jsem na nic nezapomněla. Nicméně, chtěla bych vám všem popřát jen to nejlepší do Nového roku, buďte s vašimi blízkými, oslavujte, mějte se rádi. Vsupte do Nového roku 2016 s radostí a spokojeností. Ať je rok 2016 lepším pro každého z nás
